Full metadata record
DC pole | Hodnota | Jazyk |
---|---|---|
dc.contributor.author | Horová, Jana | |
dc.contributor.author | Brabcová, Iva | |
dc.contributor.author | Krocová, Jitka | |
dc.date.accessioned | 2021-01-11T11:00:18Z | - |
dc.date.available | 2021-01-11T11:00:18Z | - |
dc.date.issued | 2019 | |
dc.identifier.citation | HOROVÁ, J., BRABCOVÁ, I., KROCOVÁ, J. Následky pádů pacientů. Ošetřovatelské perspektivy, 2019, roč. 2, č. 2, s. 33-42. ISSN 2570-785X. | cs |
dc.identifier.issn | 2570-785X | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/11025/42388 | |
dc.description.abstract | Zranění způsobená pádem pacienta jsou závažnou komplikací prodlužující léčbu a hospitalizaci. Cílem práce bylo zjistit výskyt zranění způsobených pády a související faktory u pacientů velkého lůžkového zdravotnického zařízení. Byla provedena kvantitativní analýza dat o proběhlých pádech pacientů za pětileté období v jedné z největších českých nemocnic. Pro testování závislosti proměnných byl ve většině případů použit Pearsonův chí kvadrát test. Pokud nebyl splněn předpoklad minimálních očekávaných četností, byl použit Fisherův exaktní test. Hladina významnosti byla stanovena 5 %. Pokud nebylo možné určit, statisticky signifikantní rozdíly mezi proměnnými, byl proveden post-test. V rámci analýzy bylo zjišťováno, které oblasti korelují s výskytem zranění z pádu. Výskyt zranění a druh zranění způsobeného pádem závisí na tom, v jaké situaci pád vznikl, a to u pacientů se stanoveným rizikem pádu i bez něj (p < 0,001). Nejčastěji se pacienti při pádu zranili, pokud k němu došlo při zakopnutí či uklouznutí. Soběstační pacienti mají významně vyšší četnost vzniku bezvědomí po pádu než ostatní pacienti, ale imobilní pacienti mají významně nižší četnost vzniku zranění po pádu než ostatní pacienti (p < 0,05). Statisticky významné rozdíly nebyly identifikovány v oblastech typ oddělení, obor, typ zranění a stanovené riziko pacienta, mobilita, schopnost spolupráce, používání kompenzačních pomůcek a psychický stav pacienta při pádu. | cs |
dc.format | 10 s. | cs |
dc.format.mimetype | application/pdf | |
dc.language.iso | cs | cs |
dc.publisher | Fakulta veřejných politik v Opavě, Slezská univerzita v Opavě | cs |
dc.relation.ispartofseries | Ošetřovatelské perspektivy | cs |
dc.rights | © Fakulta veřejných politik v Opavě, Slezská univerzita v Opavě | cs |
dc.subject | pacient | cs |
dc.subject | pád | cs |
dc.subject | zranění | cs |
dc.subject | následky pádů | cs |
dc.subject | analysis | cs |
dc.title | Následky pádů pacientů | cs |
dc.title.alternative | Consequences of patients falls | en |
dc.type | článek | cs |
dc.type | article | en |
dc.rights.access | openAccess | en |
dc.type.version | publishedVersion | en |
dc.description.abstract-translated | Injuries caused by a patient’s fall are serious complications that prolong in-patient treatment. The aim of the paper was to find out the occurrence of injuries caused by falls and related factors in patients at a large inpatient medical facility. We performed a quantitative data analysis on patients’ falls over a five-year period in one of the lahospitals in the Czech Republic. In most cases, Pearson’s chi-square test was used to test the dependence of variables. If the expected minimum frequency presumption wasn’t met, Fisher’s exact test was used. The significance level was determined to be 5 %. If it wasn’t possible to determine statistically significant differences between variables, a post-test was carried out. The analysis found out which areas correlate with the occurrence of fall injuries. Injury incidence and the type of injury caused by a fall depend on the situation in which the fall occurred, in patients with and without a specified risk of falling (p < 0.001). Patients were most commonly injured in falls that occurred due to tripping or slipping. Self-sustaining patients have a significantly higher rate of falling into unconsciousness after a fall than other patients, but immobile patients have significantly lower rates of injury after falling than other patients (p < 0.05). No statistically significant differences were identified in the areas of ward type, discipline, type of injury and patient risk, mobility, ability to co-operate, use of compensatory aids and the patient’s mental state in the event of a fall. | en |
dc.subject.translated | patient | en |
dc.subject.translated | fall | en |
dc.subject.translated | injury | en |
dc.subject.translated | consequences of falls | en |
dc.subject.translated | analysis | en |
dc.identifier.doi | 10.25142/osp.2019.014 | |
dc.type.status | Peer-reviewed | en |
dc.identifier.obd | 43929483 | |
Vyskytuje se v kolekcích: | Články / Articles (KOS) OBD |
Soubory připojené k záznamu:
Soubor | Velikost | Formát | |
---|---|---|---|
Osp_000042_fin-0001.pdf | 175,17 kB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/42388
Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.