Název: | A nyugati külföldi közösség kialakulása Japánban |
Další názvy: | Vznik západní zahraniční komunity v Japonsku |
Autoři: | Kodet, Roman |
Citace zdrojového dokumentu: | KODET, R. A nyugati külföldi közösség kialakulása Japánban. Fórum Társadalomtudományi Szemle, 2022, roč. 24, č. 2, s. 103-120. ISSN: 1335-4361 |
Datum vydání: | 2022 |
Nakladatel: | Forum Minority Research Institute |
Typ dokumentu: | článek article |
URI: | http://hdl.handle.net/11025/49663 |
ISSN: | 1335-4361 |
Klíčová slova: | Japonsko;menšiny;Velká Británie;USA;obchod;politika;Jokohama |
Klíčová slova v dalším jazyce: | Japán;kisebbségek;Nagy-Britannia;USA;kereskedelmi;irányelv;Yokohama |
Abstrakt: | Japánnak sok évszázadon át kevés tapasztalata volt a külföldi állampolgárokkal vagy nagyobb nemzeti kisebbségekkel való együttélésről. A 16. században azonban meglehetősen intenzív kapcsolatokat épített ki néhány európai állammal, ami viszonylag erős kapcsolatokhoz vezetett a nemzetközi kereskedelemhez és a kereszténység tömeges elterjedéséhez az országban. Azonban az új vallás sikere miatt az ország központi hatóságai a 17. század első felében fokozatosan elzárták Japánt a külföldiek elől. A kis holland közösség szigorúan a Nagaszakiban található Dejima kis szigetére korlátozódott, és Japánban szigorúan szabályozták az életét. Csak Perry küldetése és Japán és a nyugati hatalmak közötti hivatalos kapcsolatok kikényszerítése volt a feltétele egy szélesebb külföldi közösség megjelenésének Japánban. Ez elsősorban az újonnan alapított Yokohama kikötőben összpontosult, amely a japán külföldi enklávé fontos székhelyévé vált. Míg egyrészt a külföldiek jelentős kiváltságokat élveztek az országban az egyenlőtlen szerződések megléte miatt, másrészt jelentős problémákkal kellett szembenézniük, különösen a japán lakosság egy részének idegengyűlöletével. Ennek ellenére az itteni gazdasági, politikai és kulturális színtér állandó részévé váltak, és a Meidzsi-korszak Japán fejlődésére gyakorolt hatásuk tagadhatatlan. Po dlouhá staletí mělo Japonsko jen malé zkušenosti se soužitím s cizími státními příslušníky či významnějšími národnostními menšinami. V 16. století však navázalo poměrně intenzivní kontakty s některými evropskými státy, díky čemuž byla země silně provázána s mezinárodním obchodem a na jejím území bylo masově šířeno křesťanství. Právě úspěch nového náboženství však vedl centrální autority v zemi, aby Japonsko cizincům v první polovině 17. století postupně uzavřela. Malá nizozemská komunita byla striktně omezena na malý ostrůvek Dedžima v Nagasaki a její život v Japonsku byl přísně regulován. Až Perryho mise a vynucení navázání oficiálních vztahů mezi Japonskem a západními mocnostmi vytvořily předpoklady pro vznik širší zahraniční komunity v Japonsku. Ta se koncentrovala primárně v nově založeném přístavu Jokohama, který se stal významným sídlem zahraniční enklávy v Japonsku. Cizinci se sice v zemi na jedné straně těšili značným privilegiím díky existenci nerovných smluv, na straně druhé se museli potýkat se značnými problémy, především xenofobií části japonského obyvatelstva. Navzdory tomu se však stali trvalou součástí zdejší ekonomické, politické a kulturní scény, přičemž jejich vliv na rozvoj Japonska v éře Meidži je bezpochyby nepopiratelný. |
Práva: | © Forum Minority Research Institute |
Vyskytuje se v kolekcích: | Články / Articles (KHV) OBD |
Soubory připojené k záznamu:
Soubor | Velikost | Formát | |
---|---|---|---|
szemle-2022-2-internet.pdf | 9,39 MB | Adobe PDF | Zobrazit/otevřít |
Použijte tento identifikátor k citaci nebo jako odkaz na tento záznam:
http://hdl.handle.net/11025/49663
Všechny záznamy v DSpace jsou chráněny autorskými právy, všechna práva vyhrazena.