Racionální a sociální filosofie a sociologie ve sporu o povahu vědy

Abstract

Záměrem předložené práce je podat filosofickou a sociologickou analýzu konfliktu mezi racionalistickou filosofií vědy a silným programem sociologie vědění, který se odehrál zhruba v poslední čtvrtině 20. století. Tato analýza si klade za cíl nalézt odpověď na otázku, proč mezi oběma stranami došlo ke sporu a proč se tento spor nikdy nepodařilo úspěšně vyřešit. V první části práce ukazuji, že klíčovou roli v této věci sehrála nesouměřitelnost konceptuálních rámců obou přístupů, která jejich představitelům znemožňovala vést vzájemnou diskusi ve společných termínech, a byla tak příčinou vzájemných neshod ohledně toho, co silný program ve skutečnosti tvrdí a co nikoliv. V části druhé následně obracím svoji pozornost k otázce, jaký je původ této nesouměřitelnosti, přičemž odpověď na tuto otázku hledám ve společensko-politickém kontextu, v němž se oba tyto přístupy ke zkoumání vědy utvářely. Jak se v práci snažím ukázat, oba tyto přístupy se vyvíjely v rámci dvou protichůdných a vzájemně nesouměřitelných tradic společensko-politického myšlení, které se manifestovaly v průběhu politických debat ohledně otázky sociální odpovědnosti vědy a žádoucího vztahu mezi vědou a státem, kde stoupenci racionalistické filosofie vědy stáli jednotně na straně požadavku nezávislosti vědy a státu, zatímco lidé stojící za vznikem silného programu prosazovali opačný požadavek státního řízení vědeckého výzkumu. V této souvislosti tvrdím, že tato skutečnost není věcí pouhé náhody, jelikož mezi oběma přístupy a příslušnými politickými stanovisky existuje nutná konceptuální spojitost. Na základě provedené analýzy pak předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) oba přístupy se nacházejí v oprávněném sporu, neboť jejich názory ohledně vědy a vědeckého poznání jsou skutečně vzájemně neslučitelné, a že 2) tento spor je racionálně neřešitelný, neboť se nejedná o spor mezi dvěma přístupy, z nichž by bylo možno jeden nezávisle označit jako objektivně lepší než ten druhý, ale jedná se ve skutečnosti o konflikt dvou protichůdných politických stanovisek - dvou odlišných souborů hodnot, které nelze racionálně posuzovat, stejně jako nelze racionálně rozhodnout, zda jsou objektivně "lepší" hodnoty politické pravice nebo levice.