Pension Debt of the Future and Its Depends on Retirement Age: Comparison Between Czechia and Denmark

Abstract

Otázka stárnutí populace se začala objevovat v souvislosti s veřejnými diskusemi. Toto téma je důležité a má výrazný dopad na veřejné finance a zejména na důchodové systémy. Některé země mohou v roce 2050 dosáhnout poměru 1: 1 mezi pracovníky a důchodci. Výpočet celkových výdajů na důchod může odhalit, jaké budoucí závazky se očekávají. Na druhé straně, výpočet příjmů z důchodů může ukázat část pojistného krytí. K oběma ukazatelům je třeba přistupovat s vědomím jejich vlivu na hospodářský rozvoj a na sociální dopady. Článek pojednává o starobním důchodu jako o budoucích nárocích a pro výpočet se používá metoda implicitního penzijního dluhu (IPD). Tato aplikace se používá v Česku a Dánsku. Důvody pro vybrané jsou podobné veřejné výdaje na důchody jako procento HDP, ale různé návrhy důchodových systémů. Hlavním cílem je výpočet IPD pro obě země a jejich srovnání. Popis se používá jako první výzkumná metoda. Dále je použit výpočet IPD, a poté následuje metoda syntézy. Hlavním výsledkem je, že Dánsko má vyšší IPD než Česko, ale příjmy z důchodů jsou špatně předvídatelné, protože to závisí na ekonomickém rozvoji. IPD je tedy citlivost na proměnné a toto téma může být tématem pro další výzkum.

The issue of population ageing has begun to emerge in the context of public discussions. This topic is important and has significant impacts on public finance and especially pension systems. Some countries may achieve a 1:1 ratio between workers and pensioners in 2050. Calculation of total pension expenditures can reveal what future liabilities are expected. On the other hand, the calculation of pension revenues can show part of the cover. Both indicators must be approached with an awareness of their influence on economic development as well as on social impacts. The paper looks old-age pension as future entitlements and for calculation is used a method of implicit pension debt (IPD). This application is used in Czechia and Denmark. Reasons for selected are similar public pension expenditures as a percent of GDP, but different designs of pension systems. The main aim is to calculation the IPD for both countries and their comparison. The description is used as the first research method. Next, IPD calculation is used and this followed by the method of synthesis. The main results are that Denmark has a higher IPD than Czechia, but pension revenues are poorly predictable because it depends on economic development. Thus, IPD is sensitivity to variables, and this issue can be a topic for the next research.