Moderní dokumentační metody archeologických faktů

Abstract

Tato práce se zabývá základní aplikací trojrozměrného digitálního prostředí v archeologii. Práce je převážně o metodách a možnostech dokumentování artefaktů a památek za pomoci moderních technologií, které zatím nejsou zcela běžně využívané v archeologickém bádání a v terénu. Moderní dokumentační metody v sobě obsahují obrovský potenciál nových možností a to jak pro analýzu, zpracování 3D dat a také pro nové typy vizualizací. Práce uceleně představuje, jak jsou moderní dokumentační technologie nyní dostupné a jak a k čemu je uživatel může využívat. Autor této práce popsal obecný fenomén nástupu nových a převratných technologií. V několika kapitolách shrnul potenciál a uplatnění trojrozměrných technologií v archeologii a památkové péči. Poukázal na několik zajímavých či významných projektů ve světě a v České Republice. Projekty, které znamenitě prezentují využití trojrozměrných dokumentačních technologií a jejich zpracování. Zmapovány také byly odborné skupiny (konference, organizace), které jsou aktivně činné v oblasti moderních technologií a pokud možno v trojrozměrných metodách v archeologii. Na několika příkladech virtuálních muzeí byly prezentovány možnosti prezentace 3D dat pro širokou veřejnost. Technologie pro trojrozměrnou digitalizaci objektů byly rozčleněny dle podobných technických parametrů. Charakterizovány byly základní kroky práce s 3D archeologickými daty. Popsána také byla problematika při zpracování a vyhodnocení 3D dat. Po metodě zpracování byly zmíněny možnosti prezentace, vizualizace a šíření 3D dat dle autorské licence. Nastíněny byly také možnosti 3D tisku a virtuální reality jako alternativní možnosti prezentace 3D archeologických dat. V druhé části práce bylo předvedeno několik případových studií, které se týkají tématu práce a v praxi ověřily reálné možnosti využití trojrozměrných metod v archeologii. První studie je o dokumentaci mincí výpočetní fotografickou metodou RTI, která pracuje s 2D snímky a 3D informacemi o okolním osvětlení. Metoda je pro podobný typ artefaktů s jemným reliéfem, jako jsou mince, velice vhodná. Další studií autor testoval virtuální skládání trojrozměrně zdigitalizovaných fragmentů na příkladu zlomků renezančního umyvadla. Virtuální skládání bylo realizováno manuálním způsobem a ostatní možné metody byly zhodnoceny. Také byla provedena virtuální hmotová rekonstrukce na artefaktu hlavy Buddhy z lokality Mes Aynak. Poničená hliněná hlava byla digitálně zrekonstruovaná do své možné původní podoby. Následující tři studie využily potenciálu fotografické metody SfM na příkladu z terénu a depozitáře. Toto bylo konkrétně realizováno na keramických střepech z Iráku, plošném archeologickém výzkumu zaniklé středověké vesnice Cetkov a Hroznatově míse z kláštera Teplá. Náročnější využití moderních metod bylo popsáno na příkladu trojrozměrné geometrické morfometrie na nádobách z Calderonovy sbírky. Poslední dvě studie z oboru dálkového průzkumu Země prezentovaly aplikaci moderních dokumentačních metod, jako je dálkově řízené letadlo a laserové skenování krajiny. Výsledky z těchto rozličných příkladů ukázaly na potenciál trojrozměrných metod a budoucí uplatnění těchto moderních digitálních nástrojů na archeologických výzkumech.