Participace zaměstnanců věznic na vězeňské drogové scéně

Abstract

V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou drog v prostředí věznic. Jednou z možných cest, jak se drog dostávají do věznic, je korupce zaměstnanců věznic, kteří drogy do věznic pašují. Dle teorie totálních institucí Ervinga Goffmana je vězení obýváno dvěma navzájem neprostupnými a sociálně vzdálenými skupinami (zaměstnanci věznic a vězni). Korupční jednání ze stran zaměstnanců věznic však naznačuje, že sociální distance mezi zaměstnanci věznic a vězni nemusí být tak neprostupná. Cílem bakalářské práce bylo popsat, jakým způsobem a proč zaměstnanci věznic participují na vězeňské drogové scéně a zaměřit se na to, co tato participace vypovídá o charakteru totální instituce. Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu, který byl realizován skrze polostrukturované rozhovory se zaměstnanci věznic. Nejčastějšími důvody, proč se zaměstnanci věznic podílejí na vězeňské drogové scéně, jsou nátlak vězňů a manipulace se zaměstnanci věznic, ekonomický profit z pašování drog do věznic a známost mezi zaměstnanci věznic a vězni, kdy zaměstnanec věznice může vězni pomáhat. Z analýzy dat vyplývá, že charakter totálních institucí dopadá jak na vězně, tak ale i na zaměstnance věznic, kteří se vzhledem k povaze totální instituce mohou cítit také jako vězni. Na základě získaných dat můžeme usoudit, že sociální distance a neprostupnost vztahů mezi zaměstnanci věznic a vězni, kterou Goffman deklaruje, je někdy přerušena a zaměstnanci věznic a vězni mohou mezi sebou navazovat spolupráci (i přesto, že jim tuto spolupráci pravidla totální instituce nedovolují). Totální instituce tak ovlivňuje identitu všech jeho účastníků a může vyvolat neočekávané chování jedinců v instituci.